Založit webové stránky nebo eShop

Hodnotná kultura

       Současná „kulturní tvorba“ je prakticky ve všech ohledech na žalostné úrovni, je spíše antipodem kultury než opravdovou hodnotou. To platí pro architekturu, pro hudbu, malířství, sochařství, většinu kinematografie a literatury... a nakonec též pro předměty denní potřeby, neboť i ty by mohly mít svou krásu a vnitřní rozměr. Souhrn toho všeho rozvinul nezdravé, úpadkové prostředí, v němž dekadence je samozřejmostí a jímž jsou lidé poškozováni ve svém duševním vývoji.
          Abychom tlaku těchto podmínek mohli úspěšně čelit, musíme si vytvořit vlastní, zdravější prostředí, jež dekadenci nenechá prostor. Temnotu lze rozehnat jedině světlem.

          Právě takové jsou mé motivace k založení této sekce. Rád bych svým skromným dílem přispěl ke vzniku či vzkříšení lepší kultury. Hodlám zde příležitostně upozorňovat na díla, jež dle mého názoru stojí za povšimnutí. V budoucnosti se dočkáte galerie výběrových obrazů, architektonických děl a soch, dále též například recenzí filmů.

 


Hudba
Písně k povznesení ducha

         Nikoho snad již nepřekvapí, že novodobé hudbě neholduji, chorými výplody posledních desetiletí pak přímo z duše pohrdám. Tisícekráte bližší je mi naopak hudba klasická v čele s Händelem a Bachem a také některé lidové písně. Z klasické hudby zatím žádný výběr nechystám, nemám o ní dostatečný přehled a skladatelé jsou známí a snadno dostupní, takže svá oblíbená díla si může objevit každý sám.
         Připravil jsem však výběr z docela jiného kulturního okruhu. Tento výběr jsem nazval Písně k povznesení ducha a jeho obsah pochází ze čtyř poměrně blízkých pramenů: vojenská hudba carské Rusi, skladby z kozáckého prostředí, ukrajinské národní zpěvy a písně Sičových střelců.
         Vojenská ani lidová hudba západní Evropy mne zdaleka tolik neoslovují. Obojí má, alespoň pokud vím, sklony k určité jásavosti, jež místy přechází až v bezelstnost. Je to hudba jasná a zřejmá jako letní den (příklad zde: britské vojenské písně). Ale jak praví Zarathustra: „Hluboký je svět, hlubší, než jak den jej znal.“ A právě tak hlubší jsou východoevropské písně, mnohé jsou jako zadumaný večer nebo jako překrásná půlnoc pod hvězdami. Tyto písně mají také docela jiný náboj, zejména písně Sičových střelců planou nefalšovaným zápalem. 
         Odkud tyto rozdíly pramení? Nalezneme více zdrojů, jež ale mají v podstatě jednoho jmenovatele.
         Západní Evropa je již od jak dávna mnohem podmaněnější, chybí v ní divočina jako strůjce příběhů a zdroj inspirace. Jaké jiné drama než milostné by se také mohlo odehrát v zemi tak ochočené, jakou je již celá staletí Anglie?

         Západní země byly tradičně vojenskými mocnostmi, obvykle vedly válku z pozice převahy či alespoň s vyrovnanými silami. Takový Brit, ten se v novějších dějinách nikdy nebil za svoji existenci, své ostrovy a své pohodlí měl vždy jisté (byť se k invazi minimálně dvakrát schylovalo) a válčil jen pro majetek nebo z rozkazu. A takový stav prostě nerozněcuje ducha. Naopak Ukrajinci nebo i Poláci vícekrát bojovali za svou zem a zpravidla byli slabší než jejich nepřátelé. A co schází v počtu a výzbroji, to je třeba dohnat zápalem. Duchovní plody podnětné nouze pak můžeme slyšet v jejich písních.
         V západní Evropě byly boje po Napoleonských válkách už vzácnější. Existovala zde velmi rozvinutá mezinárodní politika a samé státy evropského typu s přehlednými hranicemi, kde už nezbýval prostor pro nějaké pohraniční škádlení. A k velké válce musel být důvod nebo alespoň záminka.
         Ve východní Evropě to bylo jiné: časté války s Turky a boje podél hranic ruského impéria – na Kavkaze a na středním východě. Zejména pro kozáky nebyla válka výjimkou ale stále součástí života. Proto u nich také lidová hudba s válečnou splývají v jedno a pozbývají výrazného předělu.
         Myslím, že nelze tak docela zpívat vznešeně jen o drobných problémech vesnického života, o nichž zpívá kupříkladu česká dechovka. Takovým písním něco schází. Ale válka nastoluje zásadnější témata, podněcuje ducha k velikosti a v kultuře zasévá na bohatou sklizeň.
         Tím společným jmenovatelem odlišnosti je tedy přítomnost prvku nebezpečí v životě, které vytváří prostor pro tragiku a hrdinství a následně také pro úctu k hrdinství a rozdmýchává vůli obhájit svůj životní prostor.

         Nejlepších písní je, jako ostatně ve všem, i v tomto výběru jen několik a původně jsem chtěl představit pouze ty. Pár jakkoli skvělých skladeb ale záhy omrzí. Máme-li si vytvořit vlastní kulturu, pak taková kultura potřebuje též určitou šíři a rozličnost, aby mohla rezonovat s různými náladami. Proto dávám ku poslechu větší soubor, v němž ať si každý najde své oblíbené skladby.

    


Kinematografie
Založil jsem si profil na Česko-Slovenské filmové databázi, kde zveřejňuji recenze filmů.
VPoledne

 

 

 

TOPlist
lidé střední Evropy
carská armáda
Kozáci
Čechy a Morava